Plesová sezona hrůzy

    Nakonec jsem se rozhodla. Rozhodla jsem se jít. A tak jsme asi kolem půl deváté vyrazili. Já s rodiči a přítelem. Všichni patřičně upraveni a vyšňořeni. Šli jsme totiž na ples.
    Vím, byl to ples na malé vesnici, ale kde se píše, že nemůžeme jít na ples na vesnici upraveni? Že musíme jít v holínkách od hnoje, ze kterých ještě vykukuje sláma? Tak bych totiž nazvala plesovou róbu některých přítomných dam. Na mužském obleku se toho tolik zkazit nedá, i když.. Všichni chlapi měli kvádro a černé kalhoty, takže to bylo pro mně ok. Ale ty dámy, ty dámy... Ani vlastně nevím, kde mám začít...
    Můžete mi prozradit, kdo vám poradil vzít si na ples BÍLÉ kalhoty? Νemůžu si pomoct, mladá paní, ale ale to je děs. Víte, já myslím, že je k dostání mnoho šatů či sukní a topů ve všech cenových kategoriích. Ty kalhoty jsou v dnešní době tak trochu mimo mísu. Co jste měla měla nahoře netuším, protože mi dech vyrazily vaše BÍLÉ LETNÍ boty na PLATFORMĚ!!! Tak to prosím ne! Na ples nikdy! Platformy na ples prostě ne!
    Stejně jako pouzdrová sukně a halenka. Chápu, že jste již dámou v letech, ale tento model bych prosila také vynechat. Nejen, že vám na věku spíše přidává, než ubírá, ale tento velmi slušivý model bych doporučila spíš do kanceláře. Na ples rozhodně NE!
    Slečny a vám je při tanci zima? Ne? A proč teda máte na sobě tohle BOLERKO? (kabátek zakrývající malou část zad s dlouhými rukávy) Mě by to nevadilo, jen kdyby to nebylo z všude oblíbeného teplákového materiálu styl "hadr". Je vám zima, když sedíte na sále? Dobře, tam si v něm klidně seďte, ale pokud vyrazíte na parket, ponechte onu příšernost přehozenou přes židli.
    To mne přivádí k oblíbenému doplňku vás, dámy kolem padesátky. Je to nutný? Opravdu je vám taková zima, že musíte tančit ve svetru? Jo, že jste si ho zapomněla sundat. Partner promine a vy si ho okamžitě běžte sundat, alou!
    A vy slečno? Vy jste se před chvílí vrátila z teplých krajin? Ne? Tak proč máte na sobě proboha šaty z BATIKOVANÉ látky? To vám poradil kdo? Ty šaty samy o sobě jsou celkem pěkné, ale nechte si je radši, až pojedete v létě k moři.
    Vy jste se, milé dámy, zřejmě spletly v obutí. Vaše  SANDÁLKY, jak já říkám letním botkám bez podpatku na rovné podrážce, jsou k Vaší třičtvrteční společenské sukni a k vašim šatům opravdu nevhodné. Copak to nevidíte?
    Ne, to není možné. CO to je? To jsou lehké děvy z E55? Ne, to jsou jinak velmi přitažlivé mladé dámy oblečené v děsivých modelech. Slečno? Vy jste se asi zapomněla v šatně vyzou z KOZAČEK, že? A vaše kolegyně zřejmě také. A vy nevíte, že EXTRA MINI se na ples nehodí? Vám nevadí, že vám ze sukně při tanci leze PRDEL? Mě to tedy trochu pohoršuje. Jo a abych nezapomněla, dámy, příště ty síťované punčochy nechte doma a oblečte se do punčoch tělové barvy. Ty druhé si nechte, až budete v posteli svádět své manžele. Vězte, že to bude mít lepší efekt.
    Že vy a vy a vy máte špatně zvolenou barvu bot k vašim jinak krásným šatům a že támhle paní má u bot široký podpatek namísto úzkého je maličkost, ale co to vidím támhle?
    Prosím vás, vy jste se asi spletli, ne? Kam si myslíte, že jdete? Kde máte kvádra a společenské šaty? Dobře. Vy, pane, v černých džínách a černé košili můžete dovnitř, ale sedněte si na balkon, poprosím. Ovšem vaše paní v žádném případě nikam nepůjde. Ptáte se proč? Podívejte se kolem. Připadají vám khaki kraťasy, barevně pruhované punčocháče a kozačky jako vhodný společenský oděv? Mně teda ne. Váš kolega v modrých džínech je už na hranici snesitelnosti, stejně jako jeho paní v tričku, džínech a kozačkách. Víte, já vás nechápu. Proč sem vlastně lezete, když nemáte co na sebe?
    Jako nezlobte se na mě, ale všechno má své meze. Je mi jasné, že to byl vesnický ples a ne ples v opeře ve Vídni. Ale i tak. Dámy dbejte na své přednosti. Ples je jen jednou za rok, tak se ukažte v těch nejlepších modelech, co doma máte. A netvrďte mi, že je to o penězích. Není! Všude se dá sehnat správné oblečení v mnoha cenových kategoriích.
    Takže bych prosila, do příštího plesu přečíst, hrůzy darovat při nejbližší příležitosti kontejneru na oblečení a sehnat si šaty hodné této jedinečné příležitosti ve vaší cenové kategorii.
Děkuji.

Doma a přece pořád ne

     A je to tady. Bláznivý týden za mnou. Moc se omlouvám za týdenní pauzu. Bylo toho na mě trochu moc. Shrnutí: ve čtrtek přijel Princ na bílém koni žlutým autobusem do Vídně. Tak nějak jsme si to užili, o tom asi v jiném článku. Pak ale začal chaos..

     Původně jsem měla pobýt až do 8. července. Jenže to by jedna lektorka nesměla zapomenout na sledování kalendáře. To by se totiž na předposlední hodině nedivila, že je to opravdu hodina předoslední. Dohadování termínů...učení...balení!!! Ve středu večer skoro vše zabaleno. Ovšemže až na druhý pokus (moc mi to nejde). Ve středu taky vše převezeno ke kámošce, to už bylo po první zkoušce. Středa večer patřila opět učení. 

     Čtvrteční ráno předposlední zkouška, zřejmě ale ta nejtěžší..zatím vše úspěšně v kapse..poslední poběhání po městě, poslední hodina s nejlepší lektorkou řečtiny, jakou jsem poznala. Trošku mě začala přepadat nostalgie..Následovalo poslední kafe s řeckými přáteli... Praterstern, žlutý a domů...

     Tam to na mě přišlo...někde na hranicích..už nikdy, nikdy nepojedu U2 na Schottentor, už nikdy nákupy na Mariahilferstrasse, už nikdy kafe od MC naproti univerzitě... Už nikdy a nebo že by přece? Ještě jo. Ještě jednou tam musím... 

     A pokud vše vyjde, tak za rok se tam budu moct těšit znova... Chci, chci chci...!

Úspěšná zkouška a celodenní neúspěšné nákupy nakonec přece jen skončily úspěšně.

Po včerejší potopě v koupelně jsem se ráno nemohla dočkat uklízečky, až jí to nahlásím, abych se večer mohla v klidu osprchovat bez toho, že bych pak půl hodiny vytírala. Jako zázrakem nikdo nepřišel, tak jsem při odchodu na zkoušku nechala lísteček se vzkazem na dveřích. Po návratu domů byla hlavice sprchy vyměněna za novou:) V 11.15 jsem uhoněná přilítla na zkoušku. Ještě udýchané se mi dostalo konečného verdiktu: za 1!!! S radostí v očích i v srdci jsme si s kamarádkou slíbily, že půjdeme odpoledne nakupovat. V půl 3 jsme tedy vyrazily na Mariahilferstraße, prošly jsme všechny obchody minimálně dvakrát, na všech obří nápisy SLEVY, ale uvnitř toho moc nebylo. Nic, co by uspokojilo můj chtíč. Nic, co by mě dostatečně odměnilo za skvělou známku. Prošly jsme tedy celou ulici od začátku do konce a zpět (asi 2km) a nic. S nechutí jsem se tedy smířila s tím, že z tohoto lovu si prostě nic neodnesu. Moje poslední cesta vedla do Pimkie, kde jsem čekala aspoň nějaký maličký doplněk. Nakonec tam na mě čekaly tyhle krásné botičky, které si prostě říkaly o to, abych je koupila. To už jsem stála u kasy, vytahovala kartu z přístroje a rychle mizela ven. Ještě venku jsem je nazula a pyšně si v nich vykračovala domů. Jsou superpohodlné. Co na ně říkáte?
Krásný zbytek dne přeji :)

Já a nakupování

Musím se pochlubit, jak jsem byla při mých posledních dvou návštěvách v Čechách úspěšná na nákupech. Když jsem tam jela na první zkoušky, tak jsem se v jednom brněnském second hand obchodě odměnila krásnou červenou sukýnkou do pasu s bílými puntíky a délkou pod kolena a jednoduchým černým tričkem se zajímavě řešeným výstřihem. Sukně mě stála 59Kč a tríčo 49Kč. Když jsem přijela podruhé, tak jsme se vydaly s mamkou do putovního secondhandu, kde mají kus za 20Kč. Můj šatník tak obohatil modrý kabátek s třičtvtrečními rukávy a tři různé taštičky/ kabelky...jak já říkám...za tu cenu, neber to!!
Přeji všem hezký nedělní večer.

Zkouškové nezkouškové

Jsem ve Vídni. Už skoro 4 měsíce. Konečně/ bohužel už se blíží závěr mého Erasmus pobytu tady. Konečně pro mého přítele a rodiče, kterým každý den určitě hrozně chybím. Bohužel pro mě, protože se mi tu celkem hodně líbí. Nechce se mi odjíždět. Nechce se mi ani dělat tady zkoušky, jenže to musím. A proto se tu teď, díky svému chorobnému odkládání všech důležitých věcí, mučím na poslední chvíli s esejemi, úkoly, prezentacemi a dalšími podobnými věcmi. Mnohem radši bych si užívala sluníčka třeba na Donau Inselu, nebo někde ve městě obdivovala architektonické skvosty Vídeňské. V pondělí ústní zkouška z němčiny a po ní si třeba půjdu koupit něco pěkného na sebe..třeba nějaké hezké sandálky..:)
Přeji všem hezký zbytek neděle...